10.kapitola - R.A.B.

    3.063 znaků/495 slov    vloženo: 01.10.2007    počet zobrazení:    

   „Kde… Kde jsi ho vzala?“ ozvala se jako první dokonale ohromená Hermiona. Její kamarádi na tom nebyli lépe. Valili oči na medailon div jim nevypadly z důlků.
   „No, to je dlouhá historie,“ řekla Nymfa. „Nejdřív ale musíme Removi vysvětlit, co to jsou viteály.“
   „Počkat! Ty o nich víš?“ vyjekl Ron. Ona se zasmála.
   „Tak asi ne, Rone. To bych jeden nenosila na krku, co říkáš?“ Ronovi uši dle barvy musely být na bodu varu.
   „Viteál je předmět, do kterého černokněžník uchová část své rozpolcené duše,“ vysvětlovala Tonksová Remusovi. Ten zaujatě naslouchal. „Tak lze učinit po vykonání určitých kouzel a rituálů. Rozpolcení duše lze dosáhnout vraždou. Tu rozpolcenou část pak může uchovat do předmětu, čímž z něj učiní viteál. Je to nejistější a nejčernější krok k nesmrtelnosti.“ Trio jen koukalo, co všechno Tonksová ví. Dodnes měli za to, že o tom ví jen oni a „Sirius“. Teda ještě Volda, že.
   „Takže Voldemort má viteál?“ došlo Lupinovi.
   „Ne tak docela, má jich víc. Hned pět. Tohle je jeden z nich,“ mávla Nymfadora rukou k medailonu.
   „Počkat – on to je pořád viteál? Není zničený?“ zajímalo Harryho.
   „Ano, je.“
   „Ale jak se ho pak můžeš dotýkat?“ nechápal Weasley.
   „Jsem metamorfomág,“ odpověděla Tonksová, jakoby to mluvilo za vše.
   „Tenhle viteál, byl zhruba před osmnácti lety zcizen Voldemortovi jistou osobou, která ale nepřežila jeho likvidaci.“
   „R.A.B. Regulus Artemis Black,“ pokývala hlavou Hermiona.
   „Právě, že ne,“ odtušila Tonksová.
   „Cože? A kdo jiný?“ vyhrkl překvapeně Harry.
   „Má matka. Andromeda Tonksová, rozená Blacková,“ zněla překvapivá odpověď.
   „Co? Jak to? Vždyť R.A.B…“ hlesla Hermiona zděšeně. Zděšeně proto, že to nechápala což byla její noční můra (:D).
   „Ano R.A.B. Rozená Andromeda Blacková. Má matka zjevně chtěla Voldemorta zmást,“ přisvědčila Nymfadora. (Pozn. aut.: Teď si říkáte – pitomost. Jo je to pitomost :) Ale ne proto, že vzkaz pro Voldíka je v češtině přeložen v mužském rodě. V originále není řečeno, že to psal muž). „Jedna věc se o ní totiž neví – sloužila pro Voldemorta, ale bylo to proto, že byla špehem Fénixova řádu. Poté, co získala tento viteál, utekla od něj. No a zemřela zanedlouho poté. A mě viteál svěřila do opatrovnictví. Když tedy znovu povstal Fénixův řád, přidala sem se k němu, aby byl viteál lépe chráněn. Sama jsem jej však likvidovat nechtěla. Po tom, co se stalo matce, jsem to nechtěla riskovat. Čekala jsem, až Brumbál Harrymu poví o viteálech, aby ho mohl zničit,“ dokončila vyčerpávající monolog Tonksová.
   „Brumbál nevěděl, že máš viteál u sebe?“ vyptával se Harry.
   „Ne, nevěděl. Bylo to mé tajemství,“ přisvědčila Nymfadora.
   „No teda,“ ujelo Ronovi.
   „Než přijdeme na způsob, jak viteál zničit, ponechám si ho,“ rozhodla Tonksová a pověsila si jej zas na krk. Pak, když hovor skončil, se odebrali do ložnic. Siriusovu mrtvolu uložili pod černý satén do jednoho ze salónků.

   Když ráno sešli na snídani, čekalo je menší překvapení. V salónku bylo místo vyhrazené pro mrtvolu Siriuse Blacka pokryto saténem. Pod ním však nic a nikdo nebyl. Sirius zmizel. Na jeho místě našli jen pár kapek černé krve…