TOPlist

Hlavní menu

  ›› úvodní strana
  ›› guestbook
  ›› odkazy
  ›› arty "pro povídky"
  ›› layouty

Povídky od CatNeko

  ›› vlastní tvorba
  ›› překlady
    ›› dokončené

        

5.kapitola - Bolesti břicha (Stomach Flu)


     vloženo: 06.07.2010    4.874 znaků / 840 slov   počet zobrazení:   

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

   Poté, co ten večer odešel od počítače, vytáhnul ze zásuvky svého nočního stolu „Kouzlo a chtíč“. Vzal svůj oblíbený brk a napsal tam jeho téměř dokonalým písmem: „Ano Fire, půjdu s tebou. Tvůj IceyGaze.“
   Nebylo to přesně to, co řekl, ale v podstatě to bylo to samé. Pokud tu knihu teda získá. Draco si byl ale téměř jistý, že ne.
   Neměl ani žádný důvod chtít jít kromě toho, že jednoduše nemá rád tanec. Kdyby se měl setkat s Fire, dal by přednost něčemu jinému. Pokud se jí ale podaří tu knihu nějak získat, byl si sakra jistý, že s ní půjde. Začal jí mít čím dál víc rád. Se zívnutím nakonec vypnul lampu a šel spát.

   Madam Pinceová se na něj dívala pohledem říkajícím „Jsem starší a chytřejší než ty“. Vracel zrovna „Kouzlo a chtíč“, aby měla Fire šanci ji vůbec najít. Zvědavě se na něj podívala.
   „Dobrá kniha?“ popichovala ho. Zřejmě si myslela, že to je jen nějaký podřadný romantický román.
   Draco se jen ušklíbl. O pár večerů dříve ji viděl, jak si čte úplně stejnou knihu. „Ano. Myslím, že Evergreenová vykresluje své osoby dobře, nemyslíte?“
   Se začervenáním se mu vzala knihu z rukou a přejela prstem po pořadníku jmen. „Parkinsonová, Abbotová, Creevy, Goyle, MacMillan, Grangerová, tak moc lidí jí chce v tak krátkém čase,“ mumlala si, zatímco si prohlížela jména.
   Když ji slyšel některá ta jména, musel se začít smát a raději odešel do Velké síně na oběd. Dopolední vyučování měl za sebou a čekaly ho už jen Lektvary. Byla to nudná hodiny, ale protože byl oblíbenec Snape, tak mu to bylo jedno.
   Díval se do svého talíře a cítil, že je nějak plný. Vůbec neměl hlad, tak vytáhnul ze své tašky laptop a položil si ho pod stůl na klín. Doufal, že nebyl moc nápadný. Nechtěl, aby ho celá škola viděla v poledne s počítačem. Nakonec se teda zvedl a šel zpátky do knihovny. Tam bude jeho počítač přece jenom vypadat aspoň trochu normálně.
   Vzadu v knihovně byl malý stůl, kde si Draco položil své věci a otevřel si laptop. Nemyslel si, že by zrovna teď mohla být on-line. Dokonce se přistihl, že byl v jeho myšlenkách jakýsi podtón smutku. Aniž by se obtěžoval kontrolovat seznam jeho kamarádů, kliknul na diskusní místnost. Můžu si dneska povídat s někým jiným, pomyslel si. Náhle ho překvapilo okno, které mu vyskočilo na obrazovce.

   Firefly: Co zrovna děláš?

   Dracovi poklesla čelist. Pokaždé, když se přihlásil, vypadala, že už na něj čeká.

   IceyGaze: Nebyl jsem hladový. Co ty?
   Firefly: Jsem v posteli na ošetřovně. Mám chřipku. Byla jsem tu celý den. Zlepšila jsem se v Solitaire. –široký úsměv-
   IceyGaze: Snad ti bude brzy líp. –úsměv- Plýtváš v té posteli cenným časem.
   Firefly: Neměj strach. Už jsem byla jednou v knihovně a kamarád tam půjde ještě odpoledne.
   IceyGaze: -zvedne obočí- Opravdu? Tak bys měla vědět, že jsem ji dneska už vrátil.
   Firefly: To je dobré vědět. A mimochodem, řekla jsem kamarádce, aby udělala pro svou nemocnou kamarádku laskavost. O naší dohodě ani o tobě jsem nikomu neřekla.
   IceyGaze: Dobře. Nepotřebujeme to komplikovat.
   Firefly: Ty jsi o mě nikomu neřekl, že ne?

   Draco se zasmál. I kdyby chtěl, komu by to řekl? Opravdu neměl žádné blízké přátele, žádné, se kterými by probíral své soukromé záležitosti. Ne že by teda někdy měl něco osobního k diskuzi. Kromě jeho nechuti k rodině. To bylo něco, co by nikdy nikomu neřekl, protože to bylo příliš osobní. Po minutě si ale uvědomil, že přemýšlí stále dokola o tom samém.

   IceyGaze: Živé duši.
   Firefly: Už vím, co budu mít na ples.
   IceyGaze: Už? Máš na to přece měsíc!
   Firefly: Ice, je tu jedna věc, kterou bys o mě měl vědět. Jsem holka. Oblečení je v mim životě na předním místě. –smích-
   IceyGaze: To dává smysl. I když si myslím, že to je dost brzo. Jak víš, že tam půjdeš?
   Firefly: Myslíš si, že to nezvládnu, že jo?
   IceyGaze: Pochybuju.
   Firefly: Tak to je ještě lepší. Protože když ji co nejdřív získám, ukáže se, že jsem měla pravdu a ty ses mýlil.

   To byla velká vzácnost, když někdo ukázal, že se Malfoy mýlí. Draco se snažil tu myšlenku zapamatovat. Měla naprostou pravdu. To bylo ještě lepší. Rozhodl se to ale nekomentovat. Bylo to prostě příliš „nedracovské“.

   IceyGaze: Tak co budeš mít na sobě?
   Firefly: Myslela jsem si, že si snad nikdy nezeptáš! Vezmu si své nové šaty, které jsem dostala k Vánocům. Už jsem si je dlouho přála. Mají krásnou hnědočervenou barvu.
   IceyGaze: To zní hezky.
   Firefly: Vypadají nádherně. -mrká-
   IceyGaze: Jsem si jistý, že ano. Omlouvám se, ale budu muset běžet. Mám další hodinu Lektvary se Snapeem, tak nechci přijít pozdě.

   Byl si jistý, že to znělo určitě sarkasticky. Téměř každý Snapea nenáviděl.

   Firefly: No jistě. To by bylo hrozný, kdybys přišel o nějakou sekundu té hodiny…
   IceyGaze: Promluvíme si později. Uzdrav se.
   Firefly: Děkuju. Měj se.

   Zavřel rychle laptop, strčil ho do své tašky a odešel z knihovny. Madam Pinceová se na něj zamračila, ale Draco už to neviděl. Následoval rychle dav studentů mířících dolů do sklepení.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

   Kapitoly: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11