TOPlist

Hlavní menu

  ›› úvodní strana
  ›› guestbook
  ›› odkazy
  ›› arty "pro povídky"
  ›› layouty

Povídky od CatNeko

  ›› vlastní tvorba
  ›› překlady
    ›› dokončené

        

6.kapitola - Opravdu, Ice (Sincerely, Ice)


     vloženo: 07.08.2010    4.752 znaků / 796 slov   počet zobrazení:   

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

   Popadla další ubrousek. Být nemocná bylo něco, co Ginny absolutně nenáviděla. Byla to aktivní holka a nerada se jen tak povalovala v posteli. Už půl hodiny po tom, co se Ice odhlásil, se cítila celý zbytek dne mizerně.
   Najednou se otevřely dveře a dovnitř vběhla udýchaná Hermiona. „Ginny!“ řekla, zatímco se snažila popadnout dech.
   Ginny se na ni překvapeně podívala. „Hermiono? Ty jsi sem celou cestu běžela?“
   Hermiona přikývla, zatímco stále ztěžka dýchala. „Jo,“ řekla konečně. „Už jsem v pohodě.“ Posadila se na okraj Ginnyiny postele a začala mluvit.
   „Šla jsem do knihovny, jak jsi mě poprosila. Madam Pinceová ale zněla docela otráveně, když jsem se jí zeptala na tu knihu. Nevím proč, když bylo moje jméno skoro další v pořadí. Říkala, že ji zrovna někomu už půjčila. Omlouvám se.“
   Ginny si povzdechla a praštila sebou s vážným pohledem do zpátky do peřin.
   „Proč tu knih tak najednou chceš? Já vím, že to má být skutečně dobré, ale ani já tou knihou nejsem tak posedlá. A to už jsem přečetla skoro každou knihu taky v knihovně!“
   Ginny se rychle posadila. Jak by měla na tuhle otázku odpovědět? Možná by neměla Hermionu už o nic takového žádat. „Jsem nemocná a chci prostě něco dělat. A tahle kniha na to vypadá jako dokonalé řešení! Opravdu si ji chci přečíst, chápeš?“
   Hezký pokus, Ginny, plísnila sama sebe. Měla bych se naučit lépe lhát.
   Hermiona chápavě přikývla. „Vždycky se cítím lépe, když si přečtu dobrou knihu. No dobře. Půjdu si udělat nějaké úkoly. Ať je ti brzo dobře, Ginny.“
   S povzdechem Ginny otevřela zase svůj počítač, a zkontrolovala, kdo je na chatu.
   Iceygaze: offine.
   S povzdechem ho zase zavřela. Položila se na postel a snažil a se usnout. O deset minut později to ale vzdala a uznala, že je to nemožné. Nazula si pantofle, oblékla si hábit a vyšla ven z místnosti.
   Cítila trochu závrať, když procházela chodbami, ale přemýšlela nad důležitějšími věcmi, než je zdraví. Konečně dorazila do knihovny a zamířila rovnou ke stolu madam Pinceové.
   „Madam Pinceová, máte…“
   Otráveně se na Ginny podívala. „Ne, slečno Weasleyová, „Kouzlo a chtíč“ je stále půjčené. Je mi líto, jste 79 v pořadí, tak musíte počkat, až budete na řadě.“
   Ginny dupla nohou. „Ale Vy mi nerozumíte. Já tu knihu potřebuji!“
   Madam Pinceová protočila oči. „Nemyslíte, že jsem tohle už slyšela? Každý si potřebuje přečíst tu knihu. Jsem překvapená, že se už nerozpadla, když se o ni tolik lidí pere. Teď se vraťte do svého pokoje. Soudě podle vašeho oblečení předpokládám, že máte být v posteli.“
   Ginny uvolnila pěsti a vyšla z knihovny. Její slepá zuřivost jí byla tentokrát k dobru. Nedávala ani pozor kam jde. Proto bylo dobře, když zakopla o své věci. Neviděla by jinak vzkaz, který byl připíchnutý na dveřích knihovny.
   Zvědavě ho sebrala a pokračovala v cestě. Když se vrátila zpět na ošetřovnu, byla už relativně klidná. Vlezla si do postele a protočila v rukou vzkaz, který našla. Bylo na něm napsáno krásným stříbrným písmem „Firefly“.
   „Jé!“ vykřikla hlasitě, zatímco málem upustila ten vzkaz. Ten byl pro ni? Otevřela ho a do její ruky vypadl bledě zelený kus papíru. Na jedné jeho straně byla úhledně napsaná slova. Začala číst, stále ještě šokovaná, že to je pro ní.

   Drahá Firefly, pokud jsi našla tento vzkaz, jak jsem předpokládal, šla jsi zkontrolovat po hodině knihovnu. Je mi opravdu líto, že tě zklamu, ale jestliže chceš tu knihu získat, budeš muset použít drastičtější metody. V případě, že jsi na to zapomněla, jsou tu lidi, kteří ji chtějí skoro stejně jako ty. Přemýšlej nad tím.
   S pozdravem Ice


   Ginny byla překvapená. Jak velká byla šance, že ten vzkaz najde? Bylo to celé příliš ironické. A k těm všem náhodám jí v tu chvíli zablikal i počítač. Když uviděla, že je Ice on-line, měla z toho skoro záchvat.

   IceyGaze: Jsi tam?
   Firefly: Jsem příliš překvapená, abych mohla mluvit.
   IceyGaze: Cože?
   Firefly: Šla jsem do knihovny, kde jsem našla tvůj vzkaz, vrátím se zpátky do postele, a zjistím, že jsi on-line!
   IceyGaze: Ach, tys našla můj lístek. –směje se-
   Firefly: Jak jsi věděl, že ho najdu?
   IceyGaze: Měl jsem pocit, že budeš často v knihovně. A jak vidím, měl jsem pravdu.
   Firefly: Co myslíš těmi „drastičtějšími metodami“?
   IceyGaze: To by nebylo fér, kdybych ti poradil. Popravdě si ani nejsem jistý, jestli bych jí dokázal já sám získat zpátky.
   Firefly: To není příliš uklidňující.
   IceyGaze: Je mi to líto.
   Firefly: Opravdu?
   IceyGaze: Ano, opravdu.
   Firefly: Tolik, že se mnou půjdeš na ples a zapomeneme na tu hloupou knížku?
   IceyGaze: -směje se- Sni dál!
   Firefly: Grrrrrrrrr
   IceyGaze: Měla by sis raději odpočinout. Nemůžeš přece kvůli mně být další den v posteli, ne?
   Firefly: Asi ne.
   IceyGaze: Promluvíme si později. Neztrácej naději.
   Firefly: Tobě se to snadno řekne.

   Ginny vzdala být dál vzhůru a nakonec usnula.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

   Kapitoly: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11