TOPlist

Hlavní menu

  ›› úvodní strana
  ›› guestbook
  ›› odkazy
  ›› arty "pro povídky"
  ›› layouty

Povídky od CatNeko

  ›› vlastní tvorba
  ›› překlady
    ›› dokončené

        

8.kapitola - Považovat to za dar (Consider it a Gift)


     vloženo: 25.09.2010    4.996 znaků / 862 slov   počet zobrazení:   

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

   Ginny byla nahoře ve svém pokoji a připravovala se na ples. V pokoji byly i ostatní dívky a všechny mluvily jedna přes druhou a smály se. Všude byly makeupy a různé kartáče.
   Nějak se ale nemohla dostat do ducha věcí. Už si oblékla své šaty, a i když měla špatnou náladu, připustila, že vypadá úžasně. Vlasy měla upravené do kudrlin ozdobených mnoha drahokamy a šperky. Maska, kterou si vybrala, měla zlatou a červenou barvu, která pasovala k jejím šatům a třpytila se dokonce víc, než její vlasy. S přípravou jí pomáhaly její spolužačky ze šestého ročníku.
   Zbývala ještě půlhodina, než půjdou na večeři. Před plesem tam mělo být připravené nějaké občerstvení. Měli se tam všichni sejít se svými partnery a společně pak jít na ples.
   Ginny si povzdechla. Už aby tahle noc skončila, pomyslela si bídně. Bylo to hrozné zklamání.

   Zmijozelská společenská místnost byla prázdná. Draco předpokládal, že byl jediný, kdo nešel dnes na ples. Milicent to nakonec vzdala, naštvala se a šla místo toho s Goylem.
   Dal si nohy na stůl a pokoušel se těšit ze svého vítězství. Z nějakého důvodu se necítil tak dobře, jak doufal.
   Uvědomil si, že by nedělal nic raději, než aby šel s Fire na ples a strávil tam s ní celý dnešní večer. Proklínal se za tu svoji hloupou podmínku s knihou. Moc dobře si uvědomoval, že ji nebude schopná získat. A teď dával vinu jen sám sobě.
   Sáhl po počítači a otevřel solitaire. Slyšel, že to je skvělá hra, když se někdo cítí hrozně.

   Ginny s Hermionou šly po schodech dolů, aby se setkaly s Ronem a Harrym. Chtěly vyrazit o malou chvíli dřív, aby si s nimi mohli ještě promluvit. Respektive Hermiona chtěla jít dřív. Ginny se jen plahočila za ní.
   Harry stál s úsměvem ve společence. Ve svých šatech vypadal skvěle jako vždycky. Velice zdvořile pozdravil Ginny, než se ohnul a políbil jí ruku. Přinutila se usmát.
   „Ahoj Harry. Jak se máš dneska večer?“
   Ušklíbl se. „Nikdy jsem se neměl lépe. Jsi připravena jít?“
   Pokrčila rameny. „Asi ano.“
   Byli už připraveni odejít, když se Harry zastavil a sáhl najednou do svých šatů. „Ještě než zapomenu, něco pro tebe mám, Ginny.“
   Zmateně se na něj podívala. „Dárek?“
   Hravě se na ni usmál. „Když tomu tak chceš říkat.“ Když vytáhl svou ruku z šatů, měl v ní nějaký balíček. Byl to malý obdélník. Položil ho do Ginnyiných rukou, zatímco se znovu usmál.
   Přestane se ten kluk někdy usmívat? Pomyslela si kysele.
   „Asi to teď nebudeš moct použít, ale jsem si jistý, že si to později užiješ,“ vysvětlil jí.
   Nepřítomně rozbalila balící papír a upustila ho na zem, aniž by se podívala, co bylo v balíčku.
   „Tak co? Líbí se ti to?“ usmál se na ni, očekávaje její reakci.
   Ocitla se zase zpět v realitě a podívala se dolů na to, co měla v rukou.
   To nemůže být pravda!
   Dívala se na výtisk „Kouzla a chtíče“. Vypadala trochu opotřebovaně, ale byla to ona. Jediný výtisk ze školní knihovny.
   Třásly se jí ruce a z jejího krku uniklo malé zakňučení. Než si vůbec uvědomila, co dělá, objala Harryho okolo krku a přinejmenším pětadvacetkrát mu poděkovala.
   Když ho nakonec pustila, dotkl se lehce její ruky. „Viděl jsem tě, jak stále kontroluješ knihovnu a pokaždé se ptáš na tu knihu. Věděl jsem, že ji moc chceš, tak když jsem ji dneska viděl u Ernieho Macmillana, zatahal jsem za pár nitek a poprosil jsem madam Pinceovou, aby mi ji na pár dní půjčila.“
   Úsměv se jí táhl od ucha k uchu. „Nemohla bych být šťastnější, Harry!“
   „Takže jsi připravená jít do Velké síně na valentýnský ples?“
   Trochu se zarazila, stěží schopná ovládnout své vzrušení. „Ach, jdi napřed a setkáme ve v Síni. Vzpomněla jsem si, že sem chtěla ještě něco udělat.“
   S tím sprintovala zpátky do svého pokoje. Jen co byla uvnitř, se zatajeným dechem otevřela přední obálku knihy. Tam byla stříbrným inkoustem napsaná slova, která si chtěla přečíst už skoro dva měsíce: Ano Fire, půjdu s tebou. Tvůj IceyGaze.

   O nějakých šestnáct her později byl Draco vyrušen ze své sebelítostné nálady.

   Firefly: Koukej si hned obléknout své šaty na ples!
   IceyGaze: Cože?
   Firefly: Slyšel jsi mě. Získala jsem tu knihu!

   Ta slova vypadala jak sen. Nemohl uvěřit tomu, co právě přečetl.

   IceyGaze: Ale jak?
   Firefly: Není čas to vysvětlovat. Musím jít dolů na večeři!
   IceyGaze: Na večeři nepřijdu. Nejsem vůbec připravený, tak se setkáme až na plese.
   Firefly: Dobře. Zní to tajemně. Všechno zní skvěle! Kde se setkáme?
   IceyGaze: Setkáme se u stolu s jídlem a punčem. Budu hledat krásku v kaštanových šatech. Neboj se o mě.
   Firefly: Musím ti něco říct. Už jsem někomu slíbila, že tam s ním půjdu, ale ke konci se setkáme. Nemůžu se dočkat!
   IceyGaze: To je v pořádku. Pravděpodobně tam zas tak brzo nebudu. Takže se uvidíme později? Měla bys jí. –mrká-
   Firefly: Svatá dobroto! Nedokážeš si ani představit, jak jsem natěšená!
   IceyGaze: -usmívá se- Takže nejsem jediný, kdo se těší?
   Firefly: Myslela jsem, že budeš naštvaný, že tě nutím jít teď na ples.
   IceyGaze: Kdybych byl naštvaný, nešel bych.
   Firefly: Jsi úžasný, Ice!

   Draco v tu chvíli jen doufal, že si bude myslet to samé i na konci tohohle večera.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

   Kapitoly: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11