TOPlist

Hlavní menu

  ›› úvodní strana
  ›› guestbook
  ›› odkazy
  ›› arty "pro povídky"
  ›› layouty

Povídky od Santinan

  ›› vlastní tvorba
  ›› překlady

Komentáře k povídce

        

Milion kusů


    z originálu: A Milion Pieces
    autorka: .x.Tohru.Seraphina.x.
    přeložila: Santinan Black
    žánr: "Mediátor" - romantika
    info: třikrát stejná odpověď na její tři otázky zlomila Suze srdce na milion kusů. Může Jesse posbírat střepy, než se ztratí?

    4.203 znaků/747 slov - vloženo: 12.10.2010
    počet zobrazení:

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

   Susannah „Suze“ Simonová byla nemocná. Nemocná a unavená ze studia. Seděla u svého jídelního stolu obklopená knihami o psychologii. Byla ve čtvrtém a posledním ročníku vysoké školy a měla před začátkem závěrečných zkoušek. Na druhém konci stolu seděl její přítel z posledních pěti a půl let, Jesse De Silva, který se na ni usmíval. Jeho láska byla opravdová, a tak čistá, jako orchidej. Pro oba to bylo nové a oba doufali, že to bude trvat až do konce času.
   Nyní se vraťme k příběhu. Suze už to nemohla vydržet. Praštila knihou a jen zírala na Jesseho. Ona byla stále stejná, jako před mnoha lety, když se setkali; kladla velký důraz na to, jak vypadá, ale nestarala se o to, co si o ní ostatní myslí nebo ne tak moc. Jesse mohl sledovat, jak úroveň napětí v jejím těle stoupá, jak svádí vnitřní boj a rozhodl se zasáhnout a být dobrým partnerem.
   „Querida, jsi v pořádku?“
   „Jsem v pořádku, Jesse. Proč se ptáš?“ odpověděla mu tak nevinně, jak jen dokázala, nechtěla, aby se o ni bál.
   „Jen tak. Zdá se mi, že tě něco trápí. Můžeš mi to říct, jestliže to něco je. Budu vždycky u tebe, abych tě ochránil,“ odpověděl jí. Jen jí tím ukázal, jak dokonalý partner vlastně je. Ta poslední věta, pro ni byla zlomová. Musela mu to říct, už to v sobě nemohla dále držet.
   „Vlastně, Jesse, je tady pár věcí, na které se tě chci zeptat. Myslíš si, že jsem hezká? Jsem v Tvém životě důležitá? Máš mě rád?“
   Ani nemusel přemýšlet, než jí odpověděl: „Ne. Ne. A ne.“ Nehledě na to, jak ho to bolelo, to musel říct.
   Bez toho, aby nechala slzy sklouznout z očí, se Suze tiše vypařila z místnosti. A když se jí nepokusil zastavit, ospravedlnila jeho odpovědi prolomením bariér. Slzy tiše stékaly dolů po tváři a její srdce se rozlomilo na miliony kusů, když od něj odcházela, hledíc na podlahu.
   Byla tak zklamaná Jesseho slovy, že si ani nevšimla, jak kráčí kolem ní a blokuje jí vchod svým tělem a vrazila přímo do jeho hrudi. Kdyby ji nezachytil, spadla by. Jesse ji zachytil pažemi a odnesl na gauč. A jak jí utíral slzy, řekl: „Víš, proč jsem odpověděl ne na všechny tvoje otázky? Je to proto, že ty nejsi hezká, jsi totiž ta nejkrásnější žena ve vesmíru. Ty nejsi v mém životě důležitá, protože ty jsi můj život: dala jsi mi smysl života. Nemám tě rád, protože tě miluji a nikdy víc tě nenechám odejít.“
   A s těmito slovy ji Jesse políbil se vší vášní a láskou, kterou pro ni měl. To bylo, když slyšel moudrá slova jednoho z jeho dobrých přátel, která mu zněla v hlavě: „Jesse, polibky jsou jako slzy. Jen ty, které jsou reálné, jsou ty, které si můžeme ponechat.“ Až do této chvíle si nikdy neuvědomil, jak pravdivá byla slova Cee-Cee Weberové.
   Jakmile se vyčistil vzduch, vyndal z kapsy malou krabičku. Susanniny sny, které ji poslední dobou trápily, byly sny o smrti. O snech o smrti bylo všeobecně známo, že ukazují blížící se svatbu, a že svatba bude překrásná. Jesse pomalu klesl na jedno koleno, před svou milovanou ženu a řekl: „Susannah, v posledních sedmi letech jsem svou lásku k tobě nechal růst víc a víc každým dnem. Věděl jsem, že od chvíle, kdy jsem zjistil, že jsi dívka, jsem bojoval sám se sebou, abych jednou mohl mít odvahu ti říct, co cítím. Vím, že spolu bydlíme teprve pár měsíců, ale tvá rodina a přátelé mě schvalují. A tak se tě tedy ptám, Susannah Simonová, vezmeš si mě?“ Suze spadla čelist, jakmile dořekl těch pár posledních slov a otevřel malou krabičku. V této malé, krásné krabičce byl uhnízděn jednoduchý stříbrný, diamantový zásnubní prsten.
   Jesse stále klečel a čekal na její odpověď. Suze se marně snažila najít slova a hlavně hlas, své myšlenky a pocity a hlavně svou odpověď. Ale jediné, co mohla dělat, bylo to, že nechala po tvářích kanout slzy úlevy a zašeptat: „Ano. Ale opravdu nepotřebuješ odpověď po té troše řeči?“
   Jesse si nemohl pomoci a zasmál se u toho předtím, než doopravdy zaregistroval její odpověď. Suze čekala deset sekund, než se podívala na tu tvář naplněnou štěstím. Jesse něžně zvedl její ruku a pomalu sklouzl prstenem na konec jejího prstu.
   Poté, co jí nasadil na prst prstýnek, se Jesse pomaličku zvedl. Zvedl ji a políbil, jako by už nikdy neměl přijít zítřek. V tento okamžik se oba cítili, jako by stanuli na vrcholu světa. Nic je nikdy nesrazí dolů. Nikdy víc.