TOPlist

Hlavní menu

  ›› úvodní strana
  ›› guestbook
  ›› odkazy
  ›› arty "pro povídky"
  ›› layouty

Ostatní povídky

  ›› jednorázovky
  ›› kapitolovky
    ›› dokončené

        

13.kapitola - Hořká pravda - konec


    3.963 znaků/696 slov    vloženo: 14.12.2007    počet zobrazení:   

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

   "Davide! Vstávej co tam ještě děláš?" slyšel čísi vzdálený hlas. Matně si uvědomoval, že leží na Odboru záhad. Za chvíli zabijí Siriuse...Donutil se otevřít oči. Cítil jak se mu vlasy lepí na zpocené čelo a v boku cítil nesmírnou bolest. A v hlavě. Třeštila mu po tom co se do ní uhodil. Zamrkal a setřel si ze spánku pramínek krve. Bál se zvednout hlavu. Prošvihl to, určitě je už po všem...jenže co uviděl bylo mnohem horší. Vzhlédl a okamžitě ho oslepila ostrá záře reflektorů. Pootočil hlavu a zahlédl jak se nad ním někdo sklání. Ale ne! Ne! Nad ním nestál nikdo jiný než režisér. Ne! To ne! To nemůže být pravda! Nemůže! Prostě nemůže.
   "No tak, vstávej, jseš v pořádku, ne?" pokračoval netrpělivým hlasem jeho nadřízený. David se zmateně rozhlédl. Okolo postávali herci a čekali na jeho reakci. Já se vrátil! Já...néé. Sirius umřel nedokázal jsem to! A Nym… zničeně se postavil. Zoufale se znovu rozhlédl jakoby čekal, že se přece jenom všichni asistenti, kameramani a maskéři spakují a oni budou pokračovat v boji, ale opravdovém ne hraném. Raději by tam riskoval krk, než aby si musel přiznat pravdu. Že se vše vrátilo do starých kolejí. Pravý Remus Lupin se vrátil na své místo ve Fénixově řádu a on sem.
   "Můžem pokračovat, Davide?" osopil se na něj ironicky režisér. Thewlis na něj vrhl pohled, kterým jakoby ho usvědčoval za to co se právě stalo. Pak se na patě otočil a sledován pohoršenými pohledy kolegů a naštvaným křikem šéfa zmizel ze scény.
   Nasupeně za sebou práskl dveřmi. Začal ve svém karavanu přecházet tam a sem dokud se nakonec neposadil na postel. Stejně jako tenkrát když zjistil, že si Tichošlápek kvůli němu vymazal paměť. Stejně jako když zjistil čeho se nejvíce bojí Nymfadora. Sirius tedy zemřel...mou vinou. A přišel jsem o jedinou osobu co jsem kdy miloval. O Nym. Teď už vím proč se ona a Remus pohádají. A proč Remus vezme smrt svého přítele s takovým klidem. Čekal ji. Jistě si za tu dobu co byl zde nemohl nezjistit průběh boje mezi dobrem a zlem v kouzelnickém světě. Nemohl tomu uvěřit. Tak on se vrátil. Zase byl jen mudlovským hercem. Sice už nikdy nezažije ty úděsné proměny ve vlkodlaka, ale už nikdy nebude s Tonksovou...někdo zaklepal na dveře karavanu. Mlčel. Chtěl být sám. Ten někdo to ovšem nebral na vědomí a vstoupil. Natalie Teny. Vrhl na ni jediný nevrlý pohled a dál si jí už nevšímal. Ani když se posadila vedle něj na postel.
   "Co se stalo?" vypálila bez obalu. Tonks je mnohem milejší než ty. Nemysli si, že mi za ni budeš dělat náhradu to tedy ne...ona nejde nahradit. A už vůbec ne tebou.
   "Tak co?" naléhala. Její tón byl poněkud panovačný. Stáhl se do sebe ještě víc. Přijdeš si tu jakoby se nechumelilo a čekáš, že ti skočím do náruče nebo co? Že ti vysvětlím svoje problémy? S tím nepočítej! Jsi jen ubohá náhrada za mou lásku… A vtom mu to došlo. Přesně takhle se musela cítit Nymfadora, když zjistila, že je David Thewlis a ne Remus Lupin! Byl si naprosto jistý, že přesně stejné pocity jako má teď on měla taky! Byl pro ni jen náhradou za Lupina. Za toho koho opravdu měla ráda. Proč se mnou ale chodila? Napadlo ho. Natalii vedle sebe absolutně ignoroval. Zase snadná otázka. Nymfadora věděla, že skutečný Remus Lupin by s ní nechodil! Že by měl strach když je o něco starší a ke všemu vlkodlak! Tahle rána byla snad horší než všechno dohromady. Neměla mě ráda! Ona miluje pravého Remuse. No ovšem, že mi to nedošlo dřív.
   "No jak myslíš. Nechápu proč jsi pak říkal, že si vždycky všechno řekneme," odsekla nakrknutá Tenyová. Konečně se na ni otočil.
   "Reme," oslovila ho opatrně. Aha. Takže i on jí to řekl. No prosím, aby ne vždyť tady nebyl ani chudý ani všemi opovrhovaný vlkodlak. Takže se vůbec nedivím, že se hned zabouchl do první žáby co potkal. No nemohu mu to zazlívat. Všechna ta pravda mu přišla zhola nemožná ovšem ne nepravdivá. Byla to pravda to si uvědomoval až příliš jasně. Jsem už zase jen herec-mudla David Thewlis.
   Teď už mohl s naprostou jistotou říct: "Já nejsem Remus Lupin."


   Kapitoly: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13