TOPlist

Hlavní menu

  ›› úvodní strana
  ›› guestbook
  ›› odkazy
  ›› arty "pro povídky"
  ›› layouty

Povídky od CatNeko

  ›› vlastní tvorba
    ›› Pod jmelím
  ›› překlady

Komentáře k povídce

        

Pod jmelím


    autorka povídky: Catriona Neko
    druh povídky: ze světa HP
    žánr: romantika/humor/preslash
    info: když ho konečně políbí, objeví se někdo, kdo říká, že by to zvládnul mnohem lépe než ona. Co se z toho nakonec stane pod tajuplným jmelím?

     vloženo: 03.01.2010    5.530 znaků / 974 slov    počet zobrazení:   

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tak toto je moje druhá lehká slash jednorázovka - je sice trochu kratší, uznávám, ale tak snad se bude aspoň trochu líbit :) Tak příjemné čtení jako vždy přeju a děkuju předem za vaše komenty
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

   S ruměnci na tvářích od něho o krok ustoupila za doslova hmatatelného ticha v celé Velké síni. Bylo jí tu v tu chvíli ale vše jedno a s úsměvem se lehce kousla do brnícího rtu z předchozího polibku. Když nakonec ale se srdcem až v krku otevřela oči, setkala se s Harryho vykulenýma očima, s pohledem překvapení a ještě něčeho dalšího, co nedokázala identifikovat. Se zachichotáním si dala ruku před pusu. Určitě se mu to líbilo, pomyslela si v tu chvíli. I když to bylo jen letmé políbení.
   Otevřel pusu, jakoby chtěl něco říct, ale nakonec ji zavřel bez vyslovení byť jediného písmenka. Ginny si v tu chvíli nemohl pomoct a znovu se zachichotala, zatímco Síní proběhl tichý šum hlasů. Ona si toho ale vůbec nevšímala a podívala se znova na Harryho a na jmelí, které vyselo nad ním.
   „Omlouvám se, ale…“ V půli věty ale zmlkla, když se v jeho očích mihla panika se špetkou strachu a podíval se na něco za ní. Když se ale otočila, kysele se zamračila a měla co dělat, aby spolkla kousavou a dost neslušnou poznámku. S pohrdavým úšklebkem zaměřeným na ní se totiž právě zvedl ze svého místa Draco Malfoy a pomalu se vydal k nim.
   „Co chceš?“ nevydržela to nakonec a vyštěkla na ně, když k nim konečně došel. Koutkem oka ještě spíš viděla, než slyšela, jak se půlka Nebelvíru včetně jejího bratra zvedla na nohy. „Nevidíš, že jsem tu se svým přítelem?“
   Harry v tu chvíli ještě víc vykulil oči překvapením a zmohl se jen na zalapání po dechu. To si jako myslí, že je po jednom letmém polibku už jeho přítelkyní?
   „Opravdu?“ řekl pomalu se zlomyslným úšklebkem Malfoy, než obrátil svůj pohled k Harrymu. „Je to pravda, Pottere? Je ona tvou přítelkyní?“
   Velkou síní se ten večer už podruhé prohnal šum hlasů.
   „Proč jsi sem vůbec přišel? Běž pryč!“ řekla trochu nakvašeně Ginny, než Harry stačil vůbec promluvit.
   Z jeho chladných šedých očí jí až přejel mráz po zádech. „Protože to byl ubohý polibek, Weasleyová. Potter i to jmelí si určitě zaslouží víc.“
   Nasupeně se na něj podívala. Jak se vůbec opovažuje jí ničit něco, na co tak dlouho čekala?
   „Hm, asi to můžeš udělat lépe, co? Tak mi to ukaž,“ vyštěkla na něj odvážně, zatímco se Síní ozvalo několik zalapání po dechu. Ona mu fakt dovolí, aby ji políbil?
   „Dobře,“ přikývl bez zaváhání s úšklebkem Malfoy.
   Koutkem oka se podívala na rozruch kousek od nich, kde se snažili jejich přátelé zadržet Rona, aby se na Malfoye nevrhl, než se podívala zpátky.
   Malfoy k nim mezitím pomalu došel blíž. Když byl ale jen pár centimetrů od ní, otočil se najednou k Harrymu, chytil ho rukou za bradu, přitáhl si ho blíž a políbil.
   Ginny je vyděšeně sledovala, jak Malfoy škádlí svými rty Harryho, který nakonec jen tiše zakňučel. Oplatil mu polibek a chytil se ho okolo krku, zatímco ho Malfoyovy ruce chytily majetnicky okolo pasu. Oba se tomu polibku v tu chvíli naprosto oddali a úplně zapomněli na své okolí a na naprosto šokovanou Ginny.
   Když od něho Malfoy nakonec kousek poodstoupil, objevil se mu na světlovlasé tváři mírný úsměv, když se o něj Harry setrvačností opřel rukou, zatímco mu těkal svýma zelenýma očima plnýma touhy po jeho tváři.
   Celá síň je v tu chvíli pozorovala ponořená do naprostého ticha, že byl pomalu slyšet i šustot sněhových vloček venku za okny.
   Harry si ale po chvíli zděšeně uvědomil, že jsou stále ještě ve Velké síni a s lehkým ruměncem se nejistě podíval na zděšeně se tvářící Ginny a na bledé tváře svých přátel.
   „Je vše v pořádku?“ zamumlal Malfoy, než mu položil ruku na tvář. I když ale mluvil tiše, jeho hlas doslova resonoval Síní. A i kdyby se tam v tu chvíli objevil Voldemort i se všemi svými přívrženci, nikdo by nebyl víc šokovaný než tím, že v jeho hlase zaslechli něžnost a touhu.
   „Myslel jsem, že jsme se dohodli, že jim to řekneme až po Novym roce,“ povzdechl si Harry.
   Malfoy se ale jen ušklíbl. „Já vím, ale když NĚKDO se rozhodl mého Harryho přede mnou políbit a na to nemá NIKDO právo, i kdyby to byl jen letmý polibek,“ řekl, zatímco se podíval zle na Ginny, která v tu chvíli neodolala nutkání o krok ustoupit.
   „Jsi moc majetnický,“ usmál se na něj Harry, než se opřel čelem o jeho čelo.
   Chvíli bylo v Síni ticho, než se ozvala se slzami v očích Ginny: „Harry?“
   Harry se rozhlédl okolo sebe, než se podíval na ní. Všichni okolo měli pohledy plné zastřené fascinace, výčitek, ale i vzteku. Jedno ale měli společné. Vypadali, jako by mezi ně chtěli skočit a rozdělit je. Ginny ale oproti nim vypadala jak ufňukaná hromádka neštěstí. Omluvně se na ni proto usmál.
   „Omlouvám se ti, Ginny. Říkal jsem ti přece, že s někým chodím, ale nevěřila jsi mi. Je mi to líto.“
   Během další chvíle ticha využil příležitosti Malfoy a obrátil na sebe Harryho pozornost tím, že si ho přitáhl blíž a s jemným dotykem na tvář ho znovu políbil.
   Pak se ale stalo několik věcí najednou. Celá Síň jako by najednou vybuchla ve směs nesrozumitelného křiku, přes který byl jasně slyšet Ronův křik, že Malfoye vlastnoručně zabije.
   Harry se v tu chvíli až přikrčil nad zuřivostí v jeho hlase, než si všiml, jak se všichni zvedají ze svých míst. Rychle proto chytil Draca za ruku a táhl ho k východu ze Síně. „Asi bysme měli raději jít,“ stačil ještě říct, než se podíval do jeho tváře, ve které se rozlil pobavený úsměv, než ho Draco následně tvrdě políbil a se smíchem se s ním rozeběhl ven.
   Ginny tekly po tvářích slzy a nezmohla se na žádný pohyb, zatímco se kolem ní převalovala masa studentů pronásledující prchající pár. Probral jí až Malfoyův hlas, který zesilujícím kouzlem doslova rezonoval halou i Velkou síní.
   „Takhle jsi ho měla políbit, Weasleyová!“