vloženo: 16.12.2007   
2.441 znaků / 402 slov   
počet zobrazení:   

Ahoj všichni. Tak jsem tu zase s novým překladem a opět od RainynDawn. Nemůžu si pomoct, ale její povídky jsou fakt úžasný jak na čtení, tak i na slohové zpracování překladu. Tak opět moc doufám, že se vám to bude líbit a těším se na vaše komenty a recenze

   Když vypukl boj mezi dvěma opilými mudly, usmál se cizinec na muže, který vstoupil. Nebyl jako ostatní mudlové, kteří obývali hospodu. Podíval se na hodiny a pak opět na starého muže v plášti tmavé nachové barvy.
   Starý muž, kterého znal kouzelnický lid jako Albuse Brumbála, pozoroval klidného cizince přes své půlměsícové brýle. Pak, zjevně spokojený se svým pozorováním, se vydal pomalu místností k němu.
   Hospoda byla tmavá, ale i kdyby se zde zapálilo tisíc svící, identita cizince by byla stejně tajemstvím. Cizinec byl totiž zahalený v obrovském tmavém plášti s kapucí hluboko do tváře.
   Oba chvíli tiše seděli a usrkávali z nápoje, který jim přinesl zmatený hospodský. Konečně Brumbál přerušil mlčení: „Jsem rád, že jste souhlasil, že se tady se mnou setkáte.“
   Jeho společník pouze přikývl.
   „Jak jistě víte, Voldemort znovu získal svou plnou moc a mám obavu, že velmi brzo udeří. Ministerstvo konečně připustilo, že je zpět, ale s největší pravděpodobností nejsou připraveni na útok. To je také to, proč jsem za Vámi přišel. Hledám u Vás pomoc. Víte, na co se Vás musím zeptat. Nesčetněkrát jsem prošel všechny možnosti, ale nakonec mě vše přivedlo zpátky k Vám. Pomůžete mi?“
   Brumbál sledoval postavu před ním, jak zaujatě čekal na odezvu. Jeho společník vypadal, že o tom přemýšlí, ale nakonec se stejně upřeným pohledem, jaký měl i ředitel Bradavické školy, přikývl. Dohoda tím byla zpečetěna.

   Zatímco se tohle dělo, zíral sedmnáctiletý chlapec s neuspořádanými vlasy do stropu svého pokoje v Zobí ulici. Hlavou mu proudily myšlenky o událostech posledních dvou let. Jeho pátý rok v Bradavicích skončil smutně, Siriusovu smrtí. Rok na to se ho pak pokusil zabít smrtijed a od té doby ho skoro pořád někdo hlídal.
   Ale nic z toho tu noc Harryho Pottera moc netrápilo. Ne. víc než co jiného ho trápila poslední Brumbálova slova, která mu řekl, ještě než nastoupil do Bradavického expresu a odjel zpět k Dursleyovým.

   Netrap se, Harry. Pokud jsou mé informace správné, doufám v tajnou zbraň, kde se zde v Bradavicích příští rok objeví. Zbraň o tolik silnější, než by sis kdy dokázal představit…

   Co tím tehdy Brumbál myslel? Co byla ta tajná zbraň? Snad až se za pár týdnů vrátí zpět do Bradavic studovat už svůj sedmý a poslední rok, bude schopný požádat Brumbála o vysvětlení.
   Prozatím na to ale raději přestal myslet a s představou strávení zbytku prázdnin se svými dvěmi nejlepšími přáteli a Weasleyovými se Harry nakonec ponořil do klidného spánku.


   Kapitoly: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13