catriona(@)centrum.cz
     270-541-834

Hlavní menu

  ›› úvodní strana
  ›› něco o mně
  ›› guestbook
  ›› odkazy
  ›› "starší novinky"

cat - povídky

  ›› jednorázovky
  ›› kapitolovky

cat - překlady

  ›› jednorázovky
  ›› kapitolovky
    ›› kapitolovky HP

vaše povídky

  ›› jednorázovky
  ›› kapitolovky

ostatní

  ›› obrázky pro povídky
  ›› mé oblíbené knihy
  ›› tagy pro text
  ›› tagy pro barvy
  ›› smajlíci
  ›› anime

        

2.kapitola - Doupě

vloženo: 31.12.2007   
2.427 znaků / 432 slov   
počet zobrazení:   

------------------------------------------------------------------------------------------------------------

   Když se Harry druhý den ráno probudil, spěšně se oblékl a seběhl dolů zhltnout si snídani, nevšímaje si znechucených pohledů od Dursleyů. Oni, na rozdíl od Harryho, nejedli, protože věděli, že si pro něho dnes ONI přijdou.
   Když to nakonec vše zapil džusem, odběhl, brajíc přitom schody po třech, zpět do svého pokoje, aby si dobalil své věci. Neměl vůbec v plánu se sem po dokončení školy vracet. Weasleyovi ho už několikrát prosili, aby u nich zůstal. A možná by si mohl najít v Londýně práci.
   Když měl všechno sbalené, podíval se na hodiny vedle dveří. Za pět minut si ho měli vyzvednout Weasleyovi. Rychle popadl svůj přeplněný kufr a Hedwičinu prázdnou klec, poslal ji totiž s dopisem k Hermioně, a táhl to vše dolů ze schodů.
   Když se dokodrcal dolů, už tam na něho čekali pan Weasleyi s Ronem.
   „ahoj Harry. Rozhodli jsme se s Ronem přijít dřív, tak doufám, že máš sbaleno. Pomalu je ale čas jít. Pane a paní Dursleyovi, jsem potěšen, že jsem se s Vámi mohl znovu setkat.“
   „Sbohem,“ řekl jim ještě s upřeným pohledem Harry, než vstoupil do ohniště a řekl: „Doupě.“
   Jakmile ale prošel druhým krbem ven, ocitl se ve svěrákovém mateřském objetí dvou paží.
   „Ach Harry, jsem tak moc ráda, že tě znovu vidím!“ Paní Weasleyová ho ale tiskla tak pevně, že se sotva nadechl a zmohl se na odpověď.
   „No tak, mamko, vždyť ho udusíš,“ ozval se za nimi Ronův hlas. Rychle ho tedy pustila a pohledem se ještě ujišťovala, že je v pořádku a nic ho nebolí.
   „Ahoj všichni,“ řekl pan Weasleyi, který vyšel z krbu hned za Ronem. „Abych nezapomněl, dnes ráno přišly vaše dopisy ze školy. I ten tvůj, Harry. Takže půjdeme zítra do Příčné ulice na nákup. A Harry, toto přišlo s tvým dopisem.“
   Harry si od něho vzal velkou obálku a pod zvědavými pohledy všech Weasleyových ji otevřel. Byl dost překvapený, když mu z ní vypadl na ruku odznak. Když přečetl přiložený dopis, nemohl tomu uvěřit – on byl Primus. „Jsem Primus,“ zašeptal překvapeně do ticha, když se podíval do nedočkavých obličejů okolo sebe.
   V tu chvíli ho paní Weasleyová znovu s láskou objala, zatímco Ron s panem Weasleyim ho jen poplácali s úsměvem od ucha k uchu po ramenou.
   „Co se tu děje?“ zeptala se zvědavě Ginny, která zrovna scházela ze schodů.
   „Harry se stal Primusem!“ řekl nadšeně Ron, zatímco do místnosti vletěla Hedwika a sedla si mu na rameno. Harry se natáhl a odvázal jí od nohy dopis. Byl od Hermiony.


   Harry dal dopis Ronovi a sám pro sebe se usmál. Jak by mohl být život lepší?


   Kapitoly: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13