vloženo: 20.03.2008   
3.134 znaků / 528 slov   
počet zobrazení:   

   Bradavice mu nikdy nepřišly tak skvělé. Byl to jeho domov už od jedenácti let a byl spokojený, že je zpět. Přesto si ale uvědomoval, že je to už jejich poslední rok. Se Storm po jednom boku a s Ronem a Hermionou po druhém vešel do Velké síně.
   Podíval se na Storm, aby viděl její reakci. Ta ale nevypadala, že by jí něco zaujalo. Ve skutečnosti se chovala, jako kdyby neviděla Velkou síň poprvé. A jako kdyby cítila jeho pohled, otočila se k němu a věnovala mu jeden z jejích srdcervoucích úsměvů.
   Storm se posadila vedle Harryho, zatímco Ron s Hermionou si sedli naproti nim. Všichni se ale dívali na nové prváky, kteří zrovna přicházeli do Síně. Nicméně Storm se dívala na profesorský stůl. Když se Harry otočil, uviděl, že je zpátky profesor Lupin. Také tam byla Tonksová, která seděla hned vedle něho. Zná snad Storm Lupina a Tonkovou?
   Než nad tím ale mohl začít uvažovat, začal Moudrý klobouk zpívat svou letošní píseň. Mluvilo se v ní o všech čtyřech zakladatelích a potížích, ale pak zazpíval něco nového, co ještě nikdy nezpíval:

   A v našem středu zbraň sedí,
   pomůže nám bojovat a vyhrát tuto velkou bitvu,
   nikdo nezná její sílu a vůli,
   schopnosti zničit to a pomoct Harry Potterovi.

   Závěrem písně se všechny pohledy stočily k Harrymu, když se o ní roznesl Síní šepot. Nicméně McGonagallová to utla tím, že zahájila rozdělování. Všichni se proto otočili, aby sledovali, kdo se přidá k jaké koleji.
   Když se nakonec všichni usadili ke svým stolům, vstal Brumbál. „Úvodem bych vás rád přivítal v dalším novém roce v Bradavicích. Jak jste si už jistě všimli, máme tu mnoho nových studentů. Také bych zde rád znovu přivítal profesora Lupina, který bude opět vaším učitele Obrany proti černé magii.“ V tu chvíli se na chvíli odmlčel, zatímco všechny stoly propukly v potlesk. Samozřejmě klasicky kromě zmijozelských. „Navíc bych také rád přivítal novou pomocnou učitelku pro Péči o kouzelné tvory, profesorku Tonkovou.“ Znovu se ozval potlesk, ale Brumbál stále nevypadal, že by už domluvil.
   „Nyní mám ale smutnější zprávy, které se týkají pravidel pro tento školní rok, jimiž se vzhledem k blížící válce pokusíme pojistit vaše bezpečí.“ Na chvíli se odmlčel a prohlédl si ustarané obličeje. „Všichni studenti musí být po večerce ve svých ložnicích pod přísným zákazem vyházení. Zapovězený les je přísně zakázán a výlety do Prasinek budou řízeny a limitovány. Každý famfrpálový trénink bude muset být vždy schválen a jestliže to bude nutné, tak i řízen. Děkuji vám a přeji hezký večer.“
   Chodbu před Velkou síní zaplňoval hovor studentů, kteří odcházeli do svých kolejí. Píseň Moudrého klobouku a nová pravidla se přitom zdály být nejpopulárnějším tématem.
   Harry se obrátil k Storm. „Tak co si myslíš?“
   „Myslím, že pro mě asi bude těžké řídit se všemi těmi pravidly, když jsem tak dlouho žila podle svých vlastních,“ odpověděla pomalu Storm. „Kromě toho, ty budeš muset vyřešit tu píseň.“
   „Já vím. Nenávidím hádanky,“ řekl po pravdě s povzdechem Harry.
   „Tak to je nás víc,“ zasmála se Storm, než se otočila k Hermioně.
   „Ale no tak, kámo,“ vtipkoval později Ron, když se chystali jít spát. „Přinejmenším aspoň víš, že jsi na svou stranu získal nějakou zbraň.“
   S tím mohl Harry jen souhlasit.


   Kapitoly: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13