TOPlist

Hlavní menu

  ›› úvodní strana
  ›› guestbook
  ›› odkazy
  ›› arty "pro povídky"
  ›› layouty

Povídky od Santinan

  ›› vlastní tvorba
  ›› překlady

        

9.kapitola


     vloženo: 09.04.2012    aktualizováno: 09.04.2012   
     5.648 znaků / 951 slov    počet zobrazení:   

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

   Zvedl ruku, aby ji zastavil, když od něj byla patnáct stop.
   „Hůlky připravit a na tři,“ řekl. Pozvedl hůlku do elegantního postoje. Tak jdeme na to, pomyslela si s hrůzou. Tohle je konec. Nikdy neměla přijímat tenhle úkol. Brumbál se Snapem měli vědět, že není připravená na něco takového.
   Tohle byl její poslední postoj a její poslední úklona. Udělá lépe, když bude co nejlepší. Zvedla hlavu výš a zaujala svůj vlastní postoj, který v porovnání s tím jeho nevypadal nijak moc elegantně.
   „Jedna,“ řekl chladným hlasem. Modrýma očima na ni shlížel.
   Řídila se náhlým popudem. Z hůlky jí vystřelil paprsek červeného světla a dopadl na jeho vlastní. Hůlka mu vylétla z ruky a skončila v rohu kamenné místnosti. Přes obličej mu přelétl udivený výraz, ale ihned zmizel a mávl rukou směrem, kde ležela jeho hůlka. Jeho hůlka přilétla zpět k němu přímo do jeho napřažené ruky. Měl hůlku zpět dříve, než vůbec stihla pomyslet na nějaké další zaklínadlo. Na okamžik zvažovala použití kouzlo s obry, které se naučila, ale její učitel na ni žádné zaklínadlo neseslal, jen spustil hůlku níž.
   „Řekl jsem na tři,“ řekl s pootevřenými ústy a zaťatými pěstmi.
   Harmony se na něj tázavě zadívala. Myslela, že se jí pokusí zabít. Na co si to hraje?
   Uviděl její tázavý výraz a uvolnil se, povolil pěsti. Tichounce se zasmál.
   „Máš obrovskou odvahu, když podvádíš v souboji se svým Pánem. Ale musím připustit, že to je něco, co obdivuji.“ Zvedl svou hůlku vzhůru do pozice připraven. „Podíváme se, zda na mě dokážeš použít odzbrojovací zaklínadlo férově. A pamatuj: Na tři.“
   Setřásla ze sebe znepokojení a pozvedla hůlku. Zhluboka se nadechla. No tak, tohle zvládneš, dodávala si v duchu odvahu.
   „Jedna,“ začal počítat. Harmony zaznamenala drobný úsměv na jeho srdcovitě vykrojených rtech. „Dvě… Tři.“

   Voldemort se usadil ve svém koženém křesle před krbem. Ta dívka, Harmony Hangletonová, právě odešla na večeři, aby si dala pauzu od jejich lekce. Trochu jsem se zmýlil, pomyslel si. Když se dozvěděl, že je stále ještě studentem v Bradavicích, tak rozhodně nečekal takovou moc a znalosti. Rozhodně jsem nepředpokládal, že to bude žena, pomyslel si a sám pro sebe se usmál. Ale dobré věc k nám přicházejí v překvapivých baleních, že? Jeho mysl se vracela zpět k tomu, když ho tak zázračně odzbrojila. Bylo to něco, co by při souboji dělal on. Uchechtl se a pomalu zavřel oči. Ano, myslím, že spolu budeme vycházet.

   Harmony se třásla, když šla zpět do svého starého pokoje. Masírovala si bolavou ruku, ve které držela hůlku. Bolela ji do toho, jak na ni její učitel sesílal odzbrojovací kouzlo vícekrát, než dokázala spočítat. Zastavila se, aby si protáhla své namožené svaly v ramenou, ale v tu chvíli jí zakručelo v žaludku, a tak pokračovala v chůzi. Pán udělal přestávku ve výuce kolem poledne, ačkoli ona už si myslela, že nikdy nepřestanou. Řekl jí i to, že na ni v jejím pokoji čeká jídlo. Slíbil jí, že s odzbrojovacím kouzlem budou pokračovat zítra za úsvitu. Od toho prvního pokusu ho již nedokázala odzbrojit. Byl na ni prostě příliš rychlý. Nebyla si jistá, jak by se mohla zlepšit v soubojích, když na ni chrlil jedno zaklínadlo za druhým, dokud nezačala myslet jasně. Harmony zvedla ruku v rukavičce, aby si upravila šátek přes obličej, avšak nedokázala si pomoci, aby samolibě nepřemýšlela: možná, že kdyby odložil svou pýchu a nechal ji alespoň použít jedno kouzlo, tak by to dokázala. Harmony si povzdechla. Byl to její první den a ona už si deprimovaně stěžovala. Snažila se přijít na to, co chce, když se jí nerozhodl zabít.
   „Dokážu to!“ řekla nahlas se zaťatými pěstmi. Zatočila za roh dolů do haly, která vedla k jejímu pokoji a narazila přímo do něčeho tvrdého.
   „Dávej pozor!“ řekl mužský hlas. Harmony odskočila stranou od toho muže. Barty Skrk Junior ta stál a třel si nos po srážce s Harmoniným čelem. Naštvaně se ušklíbl, ale brzy se na místo úšklebku dostavil nedbalý úsměv, když spatřil, do koho to vlastně vrazil.
   „No ahoj,“ řekl a jeho černé oči zářily zpoza clony špinavě hnědých vlasů. Harmony znovu vrazila do zdi. Toužila být, co nejvíce místností od něj, jak jen to v tomto bludišti chodeb bude možné. Hleděla na něj široce rozevřenýma hnědýma očima. Pamatovala si pohled těch samých očí, které vídala každý den ve čtvrtém ročníku v Bradavicích. Jenže tehdy byl přestrojený za jiného kouzelníka, protože skutečný Barty, který tu teď stál před ní, byl hledaný bystrozory – kouzelnickou policií. Co když ji pozná, pomyslela si, ale vzápětí si uvědomila, že má přes obličej šátek. Pochybovala, že by si pamatoval její oči, ale rozhodně by si pamatoval její tvář, nebo ne? Pomalu se sunula pryč od něj.
   „Ahoj,“ řekla, jakmile nabyla trochu sebevědomí. Naklonil tázavě hlavu a naklonil se k ní tak, že jeho obličej byl jen pár centimetrů od toho jejího.
   „Nebojíš se mě, že ne?“ zeptal se pobaveným hlasem. Jeho páchnoucí dech jí vehnal slzy do očí.
   Rty se jí zformovaly do odpovědi ne. Ale dříve, než promluvila, tak se po ní natáhl špinavými prsty, aby jí strhnul její šátek.
   „Proč skrýváš tu svou nádhernou tvářičku? Co skrýváš?“
   Harmony odskočila z dosahu jeho ruky, jako by to byl jedovatý pavouk. Otočila se a zbytek cesty do svého pokoje běžela. Když byla uvnitř, opřela se tělem o dveře, pro případ, že by ji sledoval. Když za svými dveřmi neuslyšela žádné kroky, udělala si v duchu poznámku, že ohledně Bartyho bude muset být mnohem opatrnější. Tohle bylo opravdu těsné, pomyslela si, avšak vůně teplého jídla ji od myšlenek na cokoliv jiného odvedla. Šla ke svému nočnímu stolku, kde na ni čekal podnos s kouřícím jídlem. Nedalo se to srovnávat s Bradavicemi, ale dušené hovězí a sladký chleba kupodivu stačili, aby zahnaly to kručení v jejím žaludku.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

   Kapitoly: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 30, 31, 32, 33, 34, 35, 36, 37, 38, 39, 40, 41, 42, 43, 44, 45, 46, 47, 48, 49, 50, 51, 52, 53, 54, 55, 56, 57, 58, 59, 60, 61, 62, 63, 64