vloženo: 17.11.2010    12.057 znaků / 1.999 slov   počet zobrazení:   

   Zprávy o Voldemortově porážce proletěly kouzelnickým světem jako požár. Lidé se tak radovali, že si mudlové až mysleli, že nastal předčasně Nový rok. A Bradavice se ocitly v obležení reportérů z novin, časopisů a z rozhlasových stanic z celého světa. Zdálo se, že chce každý rozhovor jen se čtyřmi lidmi: s Harry Potterem, Severusem Snapeem, Siriem Blackem a Draco Malfoyem. Celý svět chtěl znát detaily té krátké bitvy a všichni odmítali odjet, dokud to od nich neuslyší.
   Poslední týden školy proběhl ale relativně klidně. Pokud se teda nepočítá pozdvižení z toho, že si Fuzzel nakonec díky hippogrifům oblíbil oblohu a stal se nakonec adeptem poslíčků „soví pošty“ po nejbližším okolí.
   Harry s Dracem, stejně jako zbytek těhotných chlapců a mužů se rozhodli zůstat v Bradavicích, přinejmenším po zbytek léta. Bylo to z mnoha důvodů. Většinou to bylo kvůli doktorce Kingsbyové, jejíž praxe byla umístěna v Prasinkách a bylo tak pro ni snazší na ně dohlížet. Mnoho z nich navíc nemělo žádný kontakt s nějakou jinou ženou, která by je mohla učit základům péče o dítě. Harry neměl žádný domov, stejně jako Draco, kterého popřela celá jeho rodina. Severus a Sirius žili oba sami, tak se nakonec rozhodli zůstat spolu. Navíc zůstanou oba v Bradavicích nadále jako učitelé i od nového školního roku díky slibu, který jim dal Brumbál, že jim ve škole zajistí hlídání. A i když měli ostatní rodinu, rozhodli se zůstat kvůli morální podpoře.

   Konečně nastal konec roku. Díky okázalému vítězství ve famfrpálu vyhrál kolejní pohár po 50 letech Havraspár. Zmijozelský a Nebelvírský tým byly připraveny o své nejlepší hráče a neměli tak proti nim žádnou šanci.
   Jakmile se Harry s Dracem rozloučili s přáteli - Hermiona jim přitom vyhrožovala smrtí, pokud jí nenapíšou hned jak se děti narodí – rozhodli se jít se Sam na procházku. Dvoutýdenní dítě bylo ještě příliš maličké, ale její oči už se začaly měnit z novorozenecké modré na potterovsky zelenou. Začala se tak čím dál víc podobat Lily Potterové.
   Oba šli chvíli tiše a pomalu, protože bylo pro Harryho v posledních pár dnech obtížné chodit. A byl to právě on, kdo první nakonec promluvil.
   „Kam odsud půjdeš?“ zeptal se, když se zastavili ve stínu jednoho velkého stromu.
   Draco si povzdechl. „Tím si nejsem moc jistý.“
   „Tak… nechceš zůstat se mnou?“ zeptal se nadějně Harry, dívajíc se mu do tváře. Draco se na něj šokovaně podíval.
   „Ty chceš, abych zůstal s tebou?“ zeptal se překvapeně.
   „Samozřejmě že chci, abys zůstal u mě. Záleží mi na tobě i na Sam.“ Usmál se na jejich spící dceru. „Nechci nic víc, než prožít svůj život s vámi,“ pokračoval rychle, než stačil Draco něco říct. „Já vím, že jsme byli hodně let nepřátelé a stěží jsme se teď stali za posledních 9 měsíců přáteli, ale cítím, že na to máme právo.“ Se začervenáním se podíval dolů na své břicho a pohladil ho rukou. „Máme spolu dítě, bez ohledu na to, jak bylo vytvořeno, a brzy budeme mít další. Nechci, aby Alex vyrůstal bez svého druhého otce a sestry.“
   „Miluju tě, Harry. Víš to?“ zeptal se po chvíli Draco, zatímco mu po tváři sklouzla slza. „Chci s tebou zůstat. Jen jsem si nikdy ani nepomyslel, že to chceš stejně jako já.“ Po tváři mu sklouzly další slzy. Harry mu je ale otřel a zajel prsty do bledých pramenů jeho vlasů, trochu rozcuchaných mírným vánkem.
   Najednou k nim po větru doletěl povědomý hlas, drtící tak ten choulostivý okamžik, který sdíleli. Oba se podívali směrem, odkud přišel, a uviděli Colina Creeveyho, který k nim běžel, jak nejrychleji mohl.
   „Coline?“ řekl překvapeně Harry, když k nim lapajíc po dechu doběhl. „Co tu ještě děláš? Nestihneš vlak domů.“
   „Nev… říkal, abych vás našel,“ vydechl Colin.
   Harry ho chytil za ramena. „Neville má porodní bolesti?“
   Colin přikývl. „Říkal, že bych vás měl najít.“
   „Kde je?“ zeptal se Draco.
   „V knihovně. Byli jsme tam…“ dodal se začervenáním chlapec. „Byli jsme tam, když se najednou zhroutil. Řekl mi, abych vás našel.“ Vypadalo to, že si Colin vypěstoval zvyk opakovat sám sebe.
   „Coline, chci, abys běžel najít madam Pomfreyovou, Brumbála, McGonagallovou, Snapea nebo kohokoli dalšího, na koho si vzpomeneš,“ řekl Harry. „Zaveď je k němu. Pokud nenajdeš někoho z profesorů, pak pošli rychle sovu doktorce Kingsbyové.“ Na chvíli se zamyslel. „Je tu ještě tvůj bratr?“
   Colin přikývl. „Čeká na mě ve vestibulu.“
   „Skvělý. Tak se dostaň první k němu a řekni mu, aby poslal sovu doktorce Kingsbyové a pak najdi někoho z učitelů. My půjdeme rovnou do knihovny. Jdi! Hned!“
   Oba otcové sledovali, jak Colin běží k hradu, než se vydali, jak nejrychleji mohli, do knihovny.

   Zabralo to plných patnáct minut, než se Harry s Dracem dostali do knihovny. Neville se zvládl pohnout na židli a podívat se na ně.
   „Co vám sakra tak dlouho trvalo?“ zeptal se jich.
   Oba na něj chvíli jen zírali. Bylo velmi vzácné, když Neville klel. Harry ukázal na Harryho břicho a spící dítě. „Jak vidíš, nemůžeme se tak rychle pohybovat.“
   Neville se omluvil, než zalapal po dechu. „To bolí!“
   Draco mu dal ruku na rameno. „Já vím, že ano. Vydrž to. Colin běžel pro pomoc.“
   V tu chvíli vběhly do dveří doktorka s madam Pomfreyovou a profesorkou McGonagallovou, následované Colinem a knihovnicí, která běžela Nevillovi rychle připravit šálek čaje. Doktorka ihned běžela k sténajícímu chlapci. „Jak daleko jsou od sebe kontrakce?“ zeptala se, zkoumajíc svými hbitými prsty jeho břicho.
   „Asi dvě minuty,“ stěžoval si Neville skrz zaťaté zuby při další kontrakci.
   „Ach chlapci. To malé chce ve spěchu ven. Nemyslím, že je dost času tě dostat na ošetřovnu. Poppy, přikrývky a horkou vodu. Musíme to udělat hned, nebo ho můžeme začít ztrácet,“ řekla doktorka, zatímco otevřela svou tašku a vytáhla nějaký desinfekční prostředek.
   Profesorka ani knihovnice nevypadaly zrovna nejlépe, když se Colin přesunul za Nevilla a chytil ho za ruku. Draco s Harrym se po sobě ale chápavě podívali. Odvedli obě ženy ven do chodby, opouštějíc tak knihovnu, zanechávaje Nevilla v péči doktorky a jeho přítele.

   Colin s Denisem se nezdáli být zrovna nějak naštvaný z toho, že jim ujel vlak. Brumbál poslal dopis jejich rodičům, aby je informoval, co se v poslední den ve škole stalo.
   Narození Amy Longbottomové byla radostná událost. Amelia Longbottomová, Nevillova babička, přijela, jakmile jí o tom Brumbál informoval a byl přesvědčený, že pojmenoval Neville svou dceru po ní. Vypadala tak šťastně.
   Zbylí chlapci kontaktovali své rodiny, aby je pozvali do hradu, než se jejich děti narodí, a také aby se u snídaně náhodou nedozvěděli, že se už stali prarodiči. Pani Weasleyová tak najednou trávila všechen svůj volný čas tak, že pobíhala všude kolem, pomáhala novým rodičům a dávala jim rady v péči o jejich děti.
   Druhý den večer po narození Amy svou přítomností obohatili svět Michael Thomas a Ian Finigan. A oba otcové byli velmi vděční, že měli najednou okolo sebe zkušenou matku, která jim radila, co mají dělat.
   Další bonus byl ten, že si Sirius se Severusem najednou vzpomněli na Freda a George Weasleyovi. Oba šprýmaři byli od té doby na konci každého dne naprosto vyčerpaní, když jim museli uklízet, dávat masáže a ujišťovat se, že oběma otcům nic neschází.
   V průběhu dalšího týdne během dvou dní od sebe vstoupily do světa Lily Blacková a Karrin Snapeová a o nemnoho dní později Sirius se Severusem při obědě oznámili, že se do několika měsíců vezmou. Nikdo proti tomu nic nenamítal, když všichni viděli, jak se za posledních deset měsíců postupně sblížili.
   Hermiona už navíc nevydržela to čekání, až se narodí Ronovy a Harryho děti, a přijela do Bradavic jako překvapení. A také proto, aby se pochlubila svou novou licencí na přemisťování tím, že se ve chvíli mrknutí oka přemístila do Prasinek.
   Další den po příjezdu se narodily Emma a Katherine Weasleyovi a Hermiona s nima naprosto poblázněná trávila celé dny. Molly se navíc po jejich narození změnila z minuty na minutu ve vařícího maniaka.
   Zbýval tak už jen Harry. Alexander James Potter byl zřejmě příliš pohodlný a jednoduše se nechtěl narodit.
   „To je normální, zlatíčko,“ řekla mu Molly, když se jí svěřil se svými starostmi. „Bill a Charlie se oba narodili skoro o tři týdny později a Ginny na tom nebyla lépe. Tvůj malý se taky narodí. Jen musíš počkat.“
   A měla pravdu. O dva dny později probudil Draca křik. „Sakra!“ ozvalo se z vedlejší postele. Rychle proto vyskočil a podíval se první na místo, kde spala Samantha, zcela vyvedený z míry z Harryho křiku.
   „Harry? Jsi v pořádku?“ zeptal se, když přešel k jeho posteli.
   „Ne,“ přišla mrzutá odpověď. „Myslím, že se Alex nakonec rozhodl se sem podívat.“ Přes humor v jeho hlase ale Draco cítil, že je k smrti vystrašený.
   „Neměj strach. Jen mně nech vzít Sam a odvedu tě na ošetřovnu,“ řekl mu klidným hlasem.
   Sam se ani nepohnula, když byla vyndána z postýlky. Draco si ji pohodlně vzal do jedné ruky, zatímco druhou podepřel jejího druhého otce, šeptajíc mu podporující slova. Všechno bylo ještě v začátku a stahy přicházely ve velkých přestávkách. Akorát proto dosáhli ošetřovny, když Harry dostal další stah. Draco proto rychle položil Sam do připravené postýlky u dveří a pomohl svému příteli k posteli.
   „Madam Pomfreyová!“ zavolal, zatímco vběhl do pokoje zdravotní sestry. Žena doslova vyskočila z postele. „Harry!“ vykřikla dřív, než stačil Draco vůbec otevřít pusu. „Už bylo načase.“ Zúžila oči, zatímco se podívala na hodiny na zdi. „Propána, je jedna hodina v noci.“ Začervenala se ale, když si uvědomila, co řekla. „Omlouvám se, zlatíčko. Nechte mě jen poslat sovu doktorce Kingsbyové a půjdeme dohlédnout na Vašeho přítele.“ Draco se nepatrně začervenal a madam Pomfreyová se usmála, když takovou věc nepopřel.
   Jejich uším se donesl slabý pláč. Zdálo se, že se Samantha konečně probudila. Draco se proto omluvil a běžel zpátky na ošetřovnu utěšit svou dceru.
   Harry ležel na posteli a zhluboka dýchal, zatímco bojoval s dalším stahem. Draco rychle zvedl Sam, která okamžitě přestala brečet, a přistoupil k Harrymu. Dal si při tom svou malou dceru do jedné ruky, zatímco druhou rukou pohladil Harrymu čelo.
   Dveře na ošetřovnu se znovu otevřely a oba se tím směrem podívali, doufajíc, že uvidí doktorku Kingsbyovou. Místo ní ale uviděli druhou nejlepší věc: Hermionu.
   „Harry vykřikl tak hlasitě, že by vzbudil i mrtvolu,“ řekla dívka na vysvětlenou. „Nemáme s Ronem pokoj zas tak daleko od vás, jak víte.“ Hermiona s Ronem oznámili oficiálně své zasnoubení před čtyřmi dny. „Ron tu bude za chvíli. Jen se postará o dvojčata a mě řekl, abych sem dostala svůj zadek jako první.“ Natáhla své ruce k Sam. „Podržím ji, jestli chceš.“
   Oba se na ní zašklebili a Draco jí vděčně podal malou dívku. Než ale mohl něco říct, otevřely se znovu dveře a dovnitř vběhla doktorka, v závěsu s madam Pomfreyovou.
   „Nikdy jsem neměla tolik porodů v tak krátkém čase. Dokonce ani s mými pacientkami,“ řekla doktorka, zatímco rychle zamířila hůlkou na Harryho páteř. Jakmile začalo účinkovat ochromující kouzlo, Harry jen ulehčeně vydechl.
   Doktorka se setrou následně nemarnily čas. Poté, co řekly Hermioně s Ronem, který mezitím přišel s dvojčaty, aby počkali na druhém konci místnosti s dětmi, zvedla doktorka Harrymu vršek pyžama nahoru, posunula mu trochu dolu kalhoty a začala mu opatrně rozřezávat kůži břicha. Oba chlapci při tom pohledu nepatrně zbledli a pokusili se na to nedívat. Harryho oči se ale stále vracely zpátky k jeho zakrvácenému břichu a k soustředěné tváři doktorky. Brzy ale nasytil vzduch pláč novorozeněte. Všichni v tu chvíli s úsměvem vydechli úlevou, že je celá ta věc konečně u konce.
   Doktorka se zasmála a podala očištěného chlapce jeho čekajícím otcům. Ron s Hermionou k nim mezitím tiše došli. Malá holčička v tu chvíli otevřela oči a podívala se na své otce. Draco se zašklebil a vzal si ji do náruče tak, aby viděla na svého bratra, ačkoli neměla pravděpodobně ani tušení o tom, co se děje. „To je tvůj malý bratr Alexandr James, Sam.“
   Harry měl na tváři naprosto milující pohled. Políbil opatrně na čelo svého syna. „Miluju tě,“ zašeptal, než se podíval na Draca. „Vás všechny.“
   A oba se v tu chvíli usmáli, když si uvědomili, že poprvé v jejich životech mají skutečnou rodinu.