TOPlist

Hlavní menu

  ›› úvodní strana
  ›› guestbook
  ›› odkazy
  ›› arty "pro povídky"
  ›› layouty

Povídky od CatNeko

  ›› vlastní tvorba
  ›› překlady
    ›› dokončené

        

13.kapitola - Pocity


     3.349 znaků / 590 slov    počet zobrazení:    

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Ahoj všichni. Tak jelikož mi dnes sundali dlahu a konečně můžu hejhat prstama, plním svůj slib a máte zde další dvě kapitolky. Doufám, že se budou líbit a jako vždy budu vděčná za všechny vaše komentáře nebo připomínky

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

   Několik dnů po incidentu ji Sirius sledoval všude, kde se jen dalo. Vypadala tehdy tak křehce. Pokusila se to sice skrýt, ale on už jí přece jenom měl trochu prokouklou.
   Na její žádost nikomu neřekl, co se tehdy stalo. Všichni sice poznali, že se něco stalo, ale moc dobře věděli, že lepší bude se na nic neptat.
   James se také konečně odhodlal k tomu, že znovu požádal Lily o schůzku. K všeobecnému překvapení ale Lily řekla ano a od té doby byli ti dav téměř neodlučitelní.
   Sirius na Lily trochu žárlil, protože trávila tolik času s Jamesem. Věděl, že by se mohl potloukat po pozemcích školy s oběma, ale už by to nebylo ono. Remus byl zase poslední dobou dost mlčenlivý a s nikým se nebavil, zatímco Petr byl pravý opak. Takže skoro všechen volný čas trávil většinou s Hermionou.
   Nestěžoval si ale. Ona byla elegantní, nádherná a legrační zároveň. Jedinou věcí, která ho ale děsila, byly jeho rostoucí pocity k ní. V tu chvíli porozuměl Jamesovi a jeho citům k Lily. A s každým dalším dnem a s každým dalším okamžikem v její společnosti jeho pocity narůstaly.
   Dny byly stále chladnější, až nakonec začal padat sníh a Hermiona se začala strachovat, že už nebude nikdy schopná se vrátit zpátky. Po dlouhé době to byly první Vánoce, které netrávila s Harrym a Ronem nebo s rodiči. Bylo to podivné, že je trávila namísto s nimi s Harryho rodiči a s jeho kmotrem.
   Ne. Nemohla na to myslet. Musela myslet na to, co bylo teď. Ne na budoucnost, která by mohla přinést jen smutek a bolest.
   A byl tu také Sirius. Věděla, že by k němu neměla nic cítit – vždyť je to přece Harryho kmotr! Když se ale na něho podívala, pokaždé cítila něco, co nemohla přesně identifikovat.
   Rozhodla se přestat na to vše myslet a sešla dolů do společenské místnosti. Brzo si ale uvědomila, že to byla chyba. V místnosti byl totiž jen jediný člověk. Na pohovce natáhnutý Sirius.
   Chtěla tiše odejít, ale zaváhala. Nevěděla přesně, jak se má chovat. Po tom incidentu s Malfoyem, po kterém ukázala strach, se cítila rozpačitě a trochu hloupě.
   Jako kdyby cítil její přítomnost, Sirius se otočil. Podíval se na ni a na tváři se mu pomalu rozlil chápající úsměv. Hermiona se na něho usmála váhavě zpět, obešla křeslo a posadila se vedle něj.
   „Proč jsi se mi vyhýbala?“ zeptal se hned neomaleně.
   „Nevyhýbala,“ popřela to hned Hermiona.
   „Lhářko.“
   „No tak dobře, vyhýbala. Po tom, co se stalo, jsem se cítila trochu hloupě.“
   „Proč? Nebyla to přece tvoje chyba.“
   „Já vím, ale...“
   „Žádný ale,“ prohodil Sirius a raději rychle změnil téma. „Na tento víkend je naplánovaná cesta do Prasinek.“
   „Opravdu?“ zeptala se a snažila se, aby to znělo, jako kdyby o nich slyšela poprvé. „Prasinky?“
   „Ano. Je to jediná ryze čarodějnická vesnice v Británii,“
   „Senzace... Počkej, myslím, že jsem o ní už něco slyšela.“
   „No, myslel jsem... Ty vlastně neznáš cestu a James půjde určitě s Lily... možná bychom mohli...“
   Hermiona se podívala do jeho rozpačité tváře a stálo jí hodně úsilí, aby se nezačala naplno smát. „Siriusi, ty mě žádáš, abych tam šla s tebou?“
   Sirius nebyl chvíli schopen slova a jen se na ni díval. Nikdy předtím o to žádnou dívku nežádat, protože ho o to většinou žádaly ony. Kromě toho měl trochu strach, že by mohla říct ne.
   „Já... ano,“ řekl a zhluboka se nadechl. „Šla by jsi se mnou do Prasinek?“
   „Ano, Siriusi,“ řekla rychle dřív, než si to mohl rozmyslet a usmála se na něho. „Půjdu s tebou ráda.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

   Kapitoly: prolog, 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22,
     23, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 30, 31, epilog