TOPlist

Hlavní menu

  ›› úvodní strana
  ›› guestbook
  ›› odkazy
  ›› arty "pro povídky"
  ›› layouty

Ostatní povídky

  ›› jednorázovky
  ›› kapitolovky
    ›› dokončené

        

4.kapitola - Pozvání

    vloženo: 18.06.2008    5.508 znaků / 952 slov    počet zobrazení:   

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

   Druhý den jsem sešla dolů a k mému překvapení tam byla udělaná snídaně. Ušklíbla jsem se. Asi se chtěli omluvit za ten včerejšek. No omluvit. Spíš nechtěli skončit nějak hezky upravení.
   Jelikož jsem měla hlad, tak jsem se rychle zakousla do vajíčka na talíři. Bohužel jsem ho hned vyplivla. Nedalo se to jíst. Bratrovo vaření se znovu ukázalo jako nepoužitelné v praxi. Nechápavě jsem zavrtěla hlavou. Tohle se může stát jenom mě.
   Jídlo jsem rychle vyhodila a udělala si vlastní. Když jsem ho ale připravovala, tak vstoupil do kuchyně James. Okamžitě začal vyvádět.
   Ó můj bože. Proč má můj bratr tak výbušnou povahu? Ptala jsem se a poslouchala jeho kecy.
   „Proč si děláš jídlo, když jsem ti ho připravil?“ No jo, to je celý on
   „Jamesi, poslouchej mě! Zkusil sis to jídlo vůbec ochutnat? Vždyť se to nedá jíst. Oceňuji tvou snahu, ale vaření radši přenech mně.“ Snažila jsem se mu nějak vysvětlit, že on a vaření nejde dohromady. Nakonec jen pokrčil rameny a odešel. Ještě strčil hlavu do dveří a zeptal se mě:
   „Nepůjdeš si s náma potom zalítat?“
   „Jasně, proč ne… Dneska nemám nic v plánu, teda asi…“ Nestihla jsem to dopovědět, protože mi zazvonil mobil. Sice jsme kouzelníci, ale používáme normální mudlovské věci. Přes rok samozřejmě necháváme mobily doma, protože ve škole nefungují, ale o prázdninách je používáme a jsme od nich téměř neodlučitelní.
   Hned jsem ho tedy vyndala z kapsy a zvedla ho. „Prosím?“ ptala jsem se hned, protože jsem se nepodívala na displej, kdo volá.
   „Ahoj Simone, tady Sydney.“ Sydney byla má nejlepší kamarádka a byly jsme spolu v téměř neustálém kontaktu.
   „Jé, ahoj Syd, co potřebuješ?“ Mávnutím ruky jsem dala bratrovi najevo, aby odešel, že ho tu nepotřebuju. Pochopil a odešel. V tomto jsme byli zajedno. Neposlouchal moje hovory a já jeho. Tedy většinou, ale to si nechám pro sebe.
   „No ani nic. Jenom, nechtěla by jsi dneska jít třeba na koupák? Je hezky a já se doma nudím,“ zeptala se mě a její hlas zněl celkem otráveně.
   „To je skvělej nápad. Tak ve dvě před koupalištěm?“ ptala jsem se a v duchu se těšila, že Syd po dlouhý době (cca6-7 dní) konečně uvidím.
   „Jasně. Tak zatím. Ahoj, zlato,“ rozloučila se.
   „Ahoj brouku.“ Takhle znělo obvykle naše rozloučení. Nebo nějak podobně. Položila jsem telefon a rozhodla se, že tedy napíšu mamce o tom metamorfomágství, jak jsem chtěla. Třeba mi napíše nějaké vysvětlení.

   Ahoj mami,
   jak se máte na dovolené? Snad dobře. Rozhodně líp než já tady. Sirius s Jamesem jsou fakt otravní. Ty jsi věděla, že tu Sirius bude? No, ale to není to, proč ti píšu. Hlavní důvod je ten, že jsem zjistila, že jsem metamorfomág. Pokud vím, tak se tato schopnost dědí. Není přirozená. Nevíš po kom to tedy mám? No nic. Snad mi odepíšeš.
   Zatím
   Simone
   P.S.: Pozdravuj tátu


   Přivolala jsem svojí sovu Loriel, přivázala jsem jí dopis a pustila ven s tím, aby dopis donesla co nejrychleji. Potom jsem šla k Jamesovi do pokoje, abych mu oznámila, že s nimi lítat nepudu.
   „Proč ne?“ ptal se okamžitě. Proč je tak zvědavej?
   „Protože jdu pryč?“
   „S kým?“
   „Se Sydney.“
   „Kam?“
   „Jamesi! Dost! Jdeme na koupák! Stačí?“ odsekla jsem mu. Tohle chování jsem na něm nemohla vystát. Je horší než rodiče. Ani ty se nikdy takhle neptaj.
   „No tak promiň. Vždyť se jenom ptám. Nedělám nic hrozného ne? Mimochodem, jdu psát mamce. Chceš jí taky něco napsat?“ zeptal se mě a snažil se skrýt svoje naštvání.
   „Před chvílí jsem jí poslala dopis. Takže ani ne. Jdu. Musím se připravit.“ Otočila jsem se a odešla do svého pokoje, kde jsem si vzala jednu tašku a připravila si tam věci na koupaliště.
   Potom jsem vyrazila. Koupaliště od nás bylo necelou hodinku chůze. Jelikož bylo hezky, tak jsem si přes plavky vzala jenom lehké šaty a žabky. Bohužel se muselo jít po silnicio na přímém slunci.
   Konečně jsem tam celá vyčerpaná a spálená dorazila. Chvilku po mně přišla i Sydney. Měla krásné rudé vlasy, jejichž délka sahala někam pod zadek. Tentokrát je měla svázané ve velmi slušivém uzlu, který i přesto vypadal trochu rozcuchaně.
   Jakmile mě spatřila, vydala se ke mně a objala mě.
   Koupily jsme si lístky a vydali se k venkovnímu bazénu, kde momentálně nebylo k hnutí. Nakonec jsme našly volné místo v rohu na slunci. To nám ale v nejmenším nevadilo, protože jsme se chtěli opalovat.
   „Sydney? Víš, co jsem včera zjistila?“ ptala jsem se jí šeptem. Nechtěla jsem, aby nás někdo slyšel.
   „No to nevím, co? Já taky něco zjistila. To hlavně proto jsem se s tebou chtěla vidět. Ale ty první,“ vybídla mě a proto jsem začala.
   „Nevim jak začít. No prostě jsem někam spěchala a zjistila jsem, že jsem metamorfomág.“
   „Cože?“ vyskočila na nohy a nevypadala ani tak překvapeně, jako spíš zaraženě.
   „No…“ chtěla jsem pokračovat, ale Sydney mě zarazila.
   „Totiž já jsem taky metamorfomág. Právě to jsem ti chtěla říct. To je zvláštní, co?“
   „To teda jo. Hele nechtěla bys být na prázdniny u nás? Já to tam totiž s bráchou a Siriusem nevydržím. Rodiče jsou celý prázdniny pryč.“
   „On je zase u vás?“ ptala se otráveně. Z nějakého neznámého důvodu ho nemohla vystát.
   „Jo, zase… Tak co?“ ptala jsem se a doufala, že pozvání neodmítne a nenechá mě napospas těm dvěma pitomcům.
   „No, proč ne. Aspoň jim budeme moct znepříjemňovat život, ne?“ zatvářila se potěšeně a jako vždy hned začala kout pikle na ty dva.
   „No jasně. Hele, nepůjdem do vody? Nějak mě to opékání na slunci nebaví,“ zeptala jsem se. U opalování jsem dlouho nevydržela. Nemohla jsem dlouho zůstat na jednom místě.
   „Tak jo,“ souhlasila nakonec a obě jsme se vydaly do bazénu. Moc lidí v něm nebylo. Většina dávala přednost „smažení“, jak jsem tomu s oblibou říkala.


   Kapitoly: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19