TOPlist

Hlavní menu

  ›› úvodní strana
  ›› guestbook
  ›› odkazy
  ›› arty "pro povídky"
  ›› layouty

Ostatní povídky

  ›› jednorázovky
  ›› kapitolovky
    ›› dokončené

        

19.kapitola - Skok o 20 let

    vloženo: 17.05.2010    4.207 znaků / 750 slov      

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

   „Draco! Dělej, jdeme!“ ječela jsem na svého sedmnáctiletého syna, Draca Malfoye.
   Hned po škole jsem se provdala za Luciuse a chvíli po tom jsem zjistila, že jsem s ním těhotná. Narodil se nám syn a pojmenovali jsme ho Draco.
   „Už jdu mami,“ zavolal a chvíli na to sešel po schodech s objemným kufrem. Měli jsme namířeno na nástupiště devět a tři čtvrtě, odkud měl Draco odjet do Bradavic do sedmého ročníku.
   Opřela jsem se o Luciuse, který stál hned za mnou. Políbil mě do vlasů. Draco zamumlal něco jako: „Nechte si to až tu nebudu.“
   Letaxem jsme se přenesli na nástupiště. Rozhlédla jsem se okolo. Nebyla jsem tu od mého sedmého ročníku. Draca vždy doprovázel Lucius a já jsem byla doma s Idril. Naší dcerou, která měla nastoupit příští rok do prvního ročníku.
   Po chvíli mi pohled padl na hlouček několika zrzavých lidí, černovlasého muže a černovlasého chlapce. Toho muže jsem okamžitě poznala, i když už to bylo přes dvacet let, co jsem ho viděla naposledy. Doufala jsem, že si mě nevšimne. Ale štěstí mi dneska nepřálo.
   Muž se otočil a má nejhorší obava se potvrdila. Přede mnou stál Sirius Black. (Autorská poznámka: Prostě Sirius byl očištěn a žádnej oblouk ho nesplách. Hodilo se mi to do děje, tak mě neukamenujte)
   Podíval se na mě a v očích se mu zračila Nenávist. Otočila jsem se na Luciuse a ten kývl a o pár kroků společně s Dracem poodstoupil. Pochopil, že do tohoto sporu nemá zasahovat.
   Se Siriusem jsme k sobě udělali pár kroků. On promluvil první: „Podívejme koho to tu máme. Malfoyová.“ Většina nástupiště se na nás dívala, protože Sirius nemluvil zrovna potichu.
   „Taky tě ráda vidím Siriusi.“ Schválně jsem mu tykala. „Od kdy mi zrovna ty vykáš? Vždycky jsi mi říkal křestním, když jsi u nás strávil prázdniny.“ To už se otočil i ten černovlasý kluk a já se zarazila. Bylo to jako bych se dívala na Jamese.
   „Vykám ti od té doby co jsi se dala dohromady s Malfoyem,“ odsekl a díval se mi do očí. Pohled jsem mu opětovala.
   „To není pravda. Pokud vím, tak si mi ještě tykal, když jsem s ním chodila. Ba co víc, málem jsme se spolu i vyspali,“ ušklíbla jsem se.
   „To jsem ale nevěděl, že jste spolu. To nevěděl nikdo.“
   „Tak v tom pravdu nemáš. Sydney to věděla.“ Už nás sledovali úplně všichni
   „Jak si dovoluješ vyslovit její jméno? Pokud vím, byla jsi to ty, kdo ji zabil,“ vražedně se na mě podíval.
   „Ano, byla jsem to já. Zabila jsem ti manželku, co?“ Harry nás jen zaraženě sledoval.
   „Nedivil bych se, kdybys to byla ty, kdo zabil tvoje a Jamesovo rodiče,“ vyštěkl na mě a já na moment ztuhla.
   „Tak jsem to byla já. Dal mi na výběr. Oni nebo já.“
   „Ty máš velké štěstí, že jsi Malfoyová. Všichni o tobě a Malfoyovi vědí, že jste smrtijedi, přesto v Azkabanu ani jeden nehnijete.“
   Už jsem se nadechovala k odpovědi, ale někdo mě přerušil.
   „Cože? Ty jsi zabila mé prarodiče?“ byl to Harryho hlas. „Díky tobě nemám nikoho!“
   Rozesmála jsem se. „Nikoho?“ Pak jsem zvážněla. „Siriusi? Ty jsi mu o mně nepověděl? Milý Harry, to ani neobejmeš svou tetičku?“
   „Co to děláš, Simone?“ zaječel Sirius.
   „Vy a moje teta, jo? Pěkně blbý vtip,“ rozesmál se Harry. Ani ve snu ho nenapadlo, že by to mohla být pravda.
   „Takže jste mu to neřekli jo?“ naštvala jsem se a otočila se směrem k Harrymu. „Za svobodna jsem se jmenovala Simone Potterová, nyní jsme Malfoyová. James byl můj bratr,“ řekla jsem to s ledovým klidem.
   Harry jen vytřeštil oči a podíval se na Siriuse. „Je to pravda?“ zeptal se.
   Sirius opatrně kývl.
   „To si ze mě děláte legraci?“ ječel Harry, ale to už jsem to nevydržela a řekla jsem: „Sklapni Harry.“ Kupodivu mě poslechl.
   „Simone proč se z tebe stala taková mrcha?“ zeptal se Sirius smutně.
   „Prostě tak nějak. Stačilo dát se dohromady s Luciusem a bylo to. Nebýt plesu možná bych byla s tebou nebo ještě líp, s Mattem,“ pokrčila jsem rameny.
   „Být s Mattem bych to nikdy nedovolil.“
   „A to říká kdo? Stále si pamatuju tvůj a Jamesův výraz na té diskotéce,“ rozesmála jsem se, ale tentokrát upřímně.
   Udělala jsem několik kroků k Siriusovi a lehce ho políbila. Zaskočilo ho to, ale já se po pár vteřinách odtrhla. Ušklíbla jsem se. „Tohle jsem ti měla vzkázat od Sydney.“
   Poodešla jsem zpět k Luciusovi. „Draco, jdi si najít kupé. A my jdeme, lásko.“ Lucius mě obejmul a společně jsme se přemístili na Malfoy Manor.


   Kapitoly: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19